Volný víkend doplněný o Velikonoční pondělí nás přiměl k tomu, vzít si v práci volno ještě v pátek a vyrazit tak ve čtvrtek večer na Istrii za lezením. Na cestu se vydáváme Ladunka, já, Sláva a Verča. Z Jaroměře vyjíždíme večer kolem osmé na Hradce Králové, kde v Tescu nakoupíme chybějící zásoby a pak pokračujeme přes Brno, Vídeň, Graz, Maribor, Ljubljana, Koper a kolem sedmé ráno definitivně zastavujeme u moře na kraji městečka Rovinj.Rovinj (1. den)
Je hustá mlha a po sluníčku zatím ani památky. Všichni jsme docela rozlámaní z auta a i když to zpočátku nevypadá rozhodneme se vzít si společně s jídlem k moři rovnou i lezení.
Než dojdeme ke skalám, které jsou vlastně bývalým vápencovým lomem. Zastavíme se u moře, aby si Veča užila první kontakt s mořem ve svém životě. Při té příležitosti vzpomínáme, jaký byl první kontakt s mořem u Ladunky ... :-)
Po chvilce chůze mlhou přicházíme k místu, kde by mělo být konečně nějaké to lezení. Vybalíme řízky a v klidu pojíme na kraji útesu poslouchajíc rybářské bárky vracející se z nočního lovu.
Než se vrhneme na lezení Sláva nám ještě předvede, jak vypadá správná rozcvička.
První cesty lezeme stále ještě v mlze a díky vlhkosti nohy moc nedrží, ale ještě že jsme začali tak brzo, neboť, aniž bychom to čekali, kolem oběda se sem přivalí stádo lidí a během chvíle je po idylce. Cítíme se jako uvnitř mraveniště.
Mlhu definitivně rozežene sluníčko a my zpruzení mumrajem, co přišel kolem poledne, odcházíme k moři. Vyvalíme se na kameny a uvažujeme, co dál. Sláva a já vylezeme ještě pár těžších cest, kde nikdo tolik nepiluje a pak se jdeme koupat. Voda je čistá a osvěžující, ale holky tam nakonec i přes to nevlezou. Mě se to zalíbilo a jdu si zaplavat ještě jednou.
Pro rozmrznutí zvolíme ještě pár cest. Nakvedluje se ale vedle nás banda metrosexuálů a tak to pro dnešek definitivně balíme. Než odejdeme ještě se zaujetím sledujeme jednoho tatíka se synem a jejich zvláštní výukové metody (vysekávání si vlastních chytů kladivem, stoupání na borháky, šplhání po laně, ...).
Dvigrad (2. den)
Po vydatném spánku přichází vydatná snídaně, ke které si dáváme velikonoční vajíčka, co jsme dostali od pana domácího, společně se spoustou našich zásob. Ještě následuje chvilka odpočinku u čaje a kafíčka, aby nám slehly pupky a neodřeli jsme si je o skálu.
Poté se vydáváme do oblasti Dvigrad. Už od rána je krásně, teplo a úplně modrá obloha. Dnešní lezení naproti zřícenině hradu vypadá daleko lépe. Jsou tu mnohem hezčí skály - žádné čmárance a cesty založené na umělé struktuře jako včera.
V některých cestách ale není nejspolehlivější jištění pro slanění případně spuštění.
Lidí je tu opět hodně, ale jsou Velikonoce a jinde to nebude lepší, říkáme si. Alespoň tu jsou jen lezci na rozdíl od Rovinje, kam se zřejmě chodili dívat hlavně hosté z hotelu Eden.
Lezení zakončíme prohlídkou zříceniny hradu, na kterou jsme se ze skal během celého dne dívali.
Limski kanal (3. den)
Na dnešek máme naplánováno lezení v oblasti Limski kanal. Zde je stejně jako v ostatních více sektorů, ale jsou od sebe již až několik km vzdálené. Nakonec se rozhodneme pro návštěvu sektoru D. Jsme zde první a sami ale bohužel ne na dlouho. Když nalézáme do třetí cesty, už je téměř v každé cestě lano.
Zatím je to ale nejlepší lezení - krásná struktura skály, neoklouzaný chyty a stypy a k tomu nádherný výhled na Limski kanal připomínající fjord. Všichni jsme se shodli, že je to ta nejlepší oblast na závěr.
Pro dnešek jsme s lezením spokojeni. Na závěr si Sláva a já ještě jednou skočíme do moře. Tentokrát máme bohužel spoustu diváků. Zajímají se, z jaké jsme země. V zálivu je voda o něco teplejší a dalo by se tu vydržet mnohem dýl, ale už zapadá slunce a za chvíli začne bejt kosa, tak, i když neradi, vylézáme ven.
Večer stejně jako ty předcházející vaříme společně, tentokrát to jsou čínské nudle s vepřovým masem.To je bašta, mňam!
ZOO Vienna (4. den)
Brzo ráno opouštíme Chorvatsko a stejnou cestou, kterou jsme sem přijeli, míříme domů. O půl třetí jsme ve Vídni a máme v plánu navštívit zdejší ZOO. Chvíli nám trvá, než najdeme místo k parkování, ale nakonec se zadaří.
Každý se těší na něco jiného někdo na medvídky panda ...
... někdo na tučňáky ...
... ale nejvíc toho předvedli asi lední medvědi.
Po tomto kulturním zážitku už nám nezbývá než dokončit cestu domů. Ač neradi musíme zítra do práce. Kéž by bylo víc volna o Velikonocích a ty další, aby byly alespoň stejně skvělé jako ty letošní!
| Komentářů |
|