Vstáváme ve čtyři ráno, abychom se stihli nasnídat, naložit batohy, které jsme den před tím sbalili, a vyrážíme do Vídně na letiště. Z jednoho batohu jsme ještě na rychlo vytáhli salám, sejra a další potraviny, které se nesmějí do Chile dovážet. Co jsme ale nevytáhli, je balíček sušeného ovoce. To jim snad nemůže vadit ...

Z Vídně odlétáme se společností Iberia do Madridu "hladovým spojem". Hladový je, protože se nepodává žádné jídlo ani pití.

V Madridu musíme čekat osm hodin na další spoj. Po několika hodinách poflakování jdeme na večeři. Jak dojíme, zjišťujeme, že právě náš spoj má tři hodiny zpoždění. To snad né! Jedeme tedy opět podzemním vláčkem do vedlejší budovy, ke které jsme původně přiletěli, abychom v kanceláři LAN zjistili podrobnosti. Od LANu dostáváme kupón na večeři jako rekompenzaci.

Čeká nás další kontrola rentgeny a přesun vláčkem zpět do budovy pro zaoceánské lety. Kupón je do toho samého podniku, kde jsme byli před hodinou. Tak to se povedlo.