Po několika propršených týdnech se konečně s Ladunkou vydáváme na vícedenní cyklovýlet. V sobotu sice brzo ráno vstaneme ale zpočátku se nám nikam nechce, protože je zima, silnej vítr a obloha tmavá jen začít pršet. O půl jedenácté ale nakonec přece jen překonáme počáteční zdrženlivost a vyrážíme vstříc novému dobrodružství.

Z Bystrce to máme první kilometry přes Výprachtice, Heřmanice, Cotkytle, Crhov, Jedlí a Svébohov až do Rovenska stále na horu a dolů, jako bychom jeli po rozvlněném moři. Hned na prvním kopci jsme rádi, že jsme nakonec vyrazili, neboť vidíme, že škaredě je jen v okolí Suhcháku.

Po vyasfaltovaných vedlejších silničkách nám cesta ubíhá docela rychle i s brašnama nacpanýma k prasknutí. Na oběd se stavujeme po 40km v Dolních Studénkách v hospodě.

Náležitě posilněni výtečným jídlem se vydáváme na další cestu. V Novém Malíně odbočíme na Mladoňov ale až tam nedojedeme, protože odbočíme na lesáckou cestu vedoucí nad Mlínským potokem pod Kamenný vrch.Tady se mi podaří přehlédnout odbočku na turistickou pěšinu k rozcestí pod Kamencem, kam se potřebujeme dostat, a tak se musíme kousek vracet a Ladunka z toho není zrovna moc nadšená.

Na rozcestí Hvězda posvačíme. Dál pokračujeme po zelené turistické značce až k silnici, po které musíme sjet o něco níž až pod první serpentiny, kde zase odbočíme na vyasfaltovanou lesní cestu, která vede po svazích kopců Kočičí skalka a Špičák až k rozcestí Pod Zadním hutiskem. Odtud už nás čeká jen stoupání na Vřesník.

Ladunka padla vyčerpáním kousek pod Vřesníkem, odkud jsme měli krásný výhled na Praděd a na Švýcárnu. V klidu jsme po večeřeli a pak se schovali před zimou do spacáku. Ještě jsme chvíli poslouchali štěkání srnce a vychutnávali si vůni borůvčí a pak usnuli.