Volný víkend doplněný o Velikonoční pondělí nás přiměl k tomu, vzít si v práci volno ještě v pátek a vyrazit tak ve čtvrtek večer na Istrii za lezením. Na cestu se vydáváme Ladunka, já, Sláva a Verča. Z Jaroměře vyjíždíme večer kolem osmé na Hradce Králové, kde v Tescu nakoupíme chybějící zásoby a pak pokračujeme přes Brno, Vídeň, Graz, Maribor, Ljubljana, Koper a kolem sedmé ráno definitivně zastavujeme u moře na kraji městečka Rovinj.

Rovinj (1. den)

Je hustá mlha a po sluníčku zatím ani památky. Všichni jsme docela rozlámaní z auta a i když to zpočátku nevypadá rozhodneme se vzít si společně s jídlem k moři rovnou i lezení.

Než dojdeme ke skalám, které jsou vlastně bývalým vápencovým lomem. Zastavíme se u moře, aby si Veča užila první kontakt s mořem ve svém životě. Při té příležitosti vzpomínáme, jaký byl první kontakt s mořem u Ladunky ... :-)

Po chvilce chůze mlhou přicházíme k místu, kde by mělo být konečně nějaké to lezení. Vybalíme řízky a v klidu pojíme na kraji útesu poslouchajíc rybářské bárky vracející se z nočního lovu.

Než se vrhneme na lezení Sláva nám ještě předvede, jak vypadá správná rozcvička.

První cesty lezeme stále ještě v mlze a díky vlhkosti nohy moc nedrží, ale ještě že jsme začali tak brzo, neboť, aniž bychom to čekali, kolem oběda se sem přivalí stádo lidí a během chvíle je po idylce. Cítíme se jako uvnitř mraveniště.

Mlhu definitivně rozežene sluníčko a my zpruzení mumrajem, co přišel kolem poledne, odcházíme k moři. Vyvalíme se na kameny a uvažujeme, co dál. Sláva a já vylezeme ještě pár těžších cest, kde nikdo tolik nepiluje a pak se jdeme koupat. Voda je čistá a osvěžující, ale holky tam nakonec i přes to nevlezou. Mě se to zalíbilo a jdu si zaplavat ještě jednou.

Pro rozmrznutí zvolíme ještě pár cest. Nakvedluje se ale vedle nás banda metrosexuálů a tak to pro dnešek definitivně balíme. Než odejdeme ještě se zaujetím sledujeme jednoho tatíka se synem a jejich zvláštní výukové metody (vysekávání si vlastních chytů kladivem, stoupání na borháky, šplhání po laně, ...).