(c)grimovy osobní stránky

Lavinový kurz

Napsal cgrim

03.02.2009

S Kozlem jsme se rozhodli pro absolvování lavinového kurzu ještě dřív než vyrazíme do pořádných skialpových hor. Nejen že jsem se tam dozvěděli spoustu nových informací, něco se naučili, vyzkoušeli jak zachraňovat svého kamaráda, ale také se prošli a projeli na lyžích, popili, zasmáli a příjemně tak strávili poslední lednový víkend.

Kurz začínal v pátek večer na chatě Švýcárna v Jeseníkách. Sraz byl v šest hodin v Restauraci na Hvězdě mezi Malou Morávkou a Karlovou Studánkou. My jsme ale chtěli využít situace a trochu se projít, takže jsme zaparkovali těsně za Kouty nad Desnou čímž jsme navíc ušetřili cestu něco přes 30km autem. Zaparkovali jsme až nečekaně "dobře" a po půl hodině zkoušení dostat auto ven, jsme se sbalili a vydali na cestu s klidným pocitem: "Když nedostaneme auto ven, snad se to nepodaří ani zlodějoj."

Parking za kládou

Chvíli jsme šli po běžkařské stopě, protože dole nebylo mimo tuto stopu moc sněhu, ale za druhou zatáčkou jsme přešli na zelenou turistickou stezku a po ní s čelovkama pokračovali až na Švýcárnu, kde už byli první účastníci. Než přišli ostatní, uklidili jsme si lyže a dali si večeři. Pak následovala první přednáška a promítání fotek z konkrétních záchranných akcí. Z některých záběrů jsem začínal být na pochybách, zda mi to skialpování opravdu stojí za to riziko.

Cesta na Švýcárnu

Druhý den ráno jsme se nasnídali a začali další přednáškou o lavinových vyhledávačích a o tom, jak správně postupovat při hledání jednoho zasypaného. Během dopoledne jsme pak u chaty nacvičovali hledání jednoho zasypaného pomocí různých pípáků. Každý si tak mohl vyzkoušet hledání pomocí jedno, dvou a tří-anténových přístrojů.

Praktický nácvik hledání

Následoval oběd a další přednáška, tentokrát o hledání více zasypaných a skupinové sondáži. Po přednášce jsme šli zase ven a vše si opět vyzkoušeli na vlastní kůži. Asistovala nám i Viktorova Kristýnka :-)

Trénujeme se sondama

Večer jsme se navečeřeli a pak nás čekala malá soutěž. V pětičlenných skupinkách jsme měli v ohraničené oblasti najít všechny zasypané během čtvrt hodiny a pak popsat, kde přesně leží. Všichni našli čtyři ze sedmi a pokaždé jinou kombinaci. následovala další přednáška a po ní promítání fotek z akcí, které Viktor dosud podnikl. Po pesimistických snímcích z následků lavin to byla rozhodně příjemná změna a opět mě naladila pro podnikání dalších výletů.

Opouštíme Švýcárnu

Ráno po snídani a přednášce balíme věci a vyrážíme směr Ovčárna. My se s kozlem oddělíme od ostatních a ještě si cestou vylezeme na Praděd. Mlha byla tak hustá, že by se dala krájet. U Ovčárny nás čekalo studium sněhového profilu a test klouzavého bloku.

Analýza sněhového profilu

Poté jsme přešli k větší hromadě sněhu a zahrabali do ní jedno z nás. Kristýnka dostala za úkol zasypaného najít. Na to, že začíná a měla tam přehršel našich stop, našla ho.

Kristýnka hledá zasypaného

Na závěr jsme se sami na chvíli zasypávali a měli tak možnost, vyzkoušet si, jaké to je být pod sněhem. Já osobně už to nechci nikdy zažít!

Zkoušíme, jaký to je být zasypán

Ještě jsme společně pojedli, nahráli si fotky a pak se rozloučili a každý se vydal svým směrem k domovu. Já a Kozel jsme vyrazili zpět ke Švýcárně a pak po zelené turistické sjeli zpět k autu. Během víkendu napadla spousta prašanu, takže sjezd byl pro nás lahůdkou a dalo se jet až k potoku, od kterého zbývalo už jen pár set metrů vystoupat pěšky na plošinu, kde jsme nechali auto. To jsme pak další dvě a půl hodiny dolovali z nechtěného imobilizéru z klád.

Návrat k autu a jeho vyprošťování