(c)grimovy osobní stránky - Po hranicích přes Javoří hory

Po hranicích přes Javoří hory

Napsal cgrim

25.08.2008

V pátek odpoledne jsme se s Ladunkou sbalili a vyrazili vláčkem do Broumova. Jelikož jsme naši akci pojali jako tréning na zářijový výlet do Indie, naplnili jsme batohy, co to šlo, ať si vyzkoušíme, co to s námi udělá. Místo maček jsme ale radši přibalili dva lahváče a špekáčky :-) Do Broumova jsme dojeli kolem sedmé hodiny večer.

Z Broumova jsme se vydali polní cestou mezi Plochým vrchem, Černým vrchem a Rožmitálským kopcem k Novorudské nivě, kde jsme si konečně vyhlédli vhodné místečko k přenocování. Jelikož nebyla obloha nejčistší postavili jsme raději stan pro případný únik a lehli si vedle něj. Chvíli po nás lezli mravenci, ale pak jsme usnuli a probudilo nás až pršení. Ještě, že jsme měli nachystanej stan, kam se dalo schovat. Ráno pak byla docela kosa.

Naše nocležiště

Od našeho prvního nocležiště jsme se vydali zkratkama přes pole a močály přímo k polské zelené turistické trase. Zpočátku vedla značka po cestě, kterou co kilometr hlídalo několik rozzuřených šíleně křížených psů. Drželi si ale dostatečný odstup, protože jsme jim asi s těma batohama připadali příliš velcí. Jak se ale trasa napojila na státní hranici, začalo jít do tuhýho, neboť se již o hraniční stezky po vstupu do Schengenského prostoru nikdo nestará a navíc turistika v takto odlehlých oblastech už asi nikoho moc nezajímá.

Divoké prasátko

Cestou mezi kopřivama a přes bažiny jsme viděli spoustu rozrochněných míst ale prase žádný. Až po té, co jsme přešli do Polska na pole, protože lesem už to nešlo dál, zahlédli jsme konečně alespoň jednoho malého štětináče, jak si pěkně pomlaskává. To Ladunku dorazilo a tak jsme radši přešli na českou stran, kde vedla kousek od hranice hezká zpevněná cesta.

Zpevněná cesta a výhled z ní

Nešli jsme tak úplně celý hřeben po hranici, ale zato se nám naskytly pěkné výhledy do krajiny. Z hraniční "stezky" bychom takové štěstí neměli, neboť jak už jsem řekl, je pořádně zarostlá.

Výhled do krajiny

Po několika kilometrech jsme se napojili na českou modrou turistickou cestu, která se záhy připojila k námi opuštěné polské zelené. Od tohoto místa už je ta polská stezka schůdná, takže dál jsme pokračovali zase po ní. Nad Janovičkama jsme využili tábořiště a opekli si konečně špekáčky.

Lepší cesta; buřtíme

Chtěli jsme přespat pod přístřeškem který se u ohniště nabízel, ale byl plnej střepů a odpadků, tak jsme radši rozdělali stan v lese. Další den se k nám na rozcestí pod Javorovým vrchem připojili Martina, Petr a Dydy. Odtud jsme pokračovali na Ruprechtický Špičák. Počasí se nám mezitím rapidně zhoršilo, takže jsme bohužel nic neviděli. Škoda.

Ruprechtický Špičák

Ze Špičáku jsme pokračovali stále po zelené a počasí se mezitím stále jen horšilo a horšilo až se úplně rozpršelo a rozlilo.

Chvíli před slejvákem

Po té, co jsme sešli z hřebene Javořích hor, museli jsme opustit i polskou zelenou turistickou, protože toopět začala být džungle. A tak jsme si to ve slejváku namířili přimo přes pole do Vižňova a odtud po silnici do Meziměstí na smažáka, pivo a vláček.

Komentářů

Přidat Nový

Hledat