Poslední roky se mi zatím daří vždy kolem přelomu roku vyrazit na procházku po jednom z mých oblíbených českých pohoří s přespáním jen tak pod širým nebem. Loni jsme šli s Ladunkou a předloni jsem šel sám, letos jsme vyrazili společně se Slávou.

Ač by se z nadpisu mohlo zdát, že jsme opět na nějakém dalekém cyklo-výletě, není tomu tak. V Patagónii, jižní části Jižní Ameriky, máme v plánu projít si několik národních parků a na vlastní oči posoudit, zda opravdu patří mezi ty nejkrásnější na světě, jak se o nich traduje a píše. To všechno by ale nebylo ono, kdyby se nám během naší cesty nepoštěstilo alespoň chvíli pozorovat tučňáčky v jejich přirozeném prostředí.

Říjnový prodloužený víkend jsme se letos rozhodli strávit v chorvatském národním parku Paklenica, abychom se před nastávající zimou ještě trochu ohřáli. V plánu máme dvoudenní procházku po parku a na závěr před odjezdem lezení. Tak snad nám vyjde počasí ...

Letos to byla se sněhem na Vánoce opět bída, ostatně podobně jako již několik posledních let, tak jsme se s Ladunkou vydali během Vánočních svátků na procházku do Jeseníků.