Na horském kole jsem začal jezdit především proto, abych byl v kontatu s přírodou a zároveň měl požitek z jízdy terénem. Objevil jsem tak během několika let spoutu překrásných cest a pěšin jako stvořených pro takovéto potřeby. Boužel ne vždy jsem se setkal s pochopením ze strany ať už majitelů, provozovatelů nebo jejich společných uživatelů. S rozumným člověkem se lze vždy v klidu domluvit, ale po světě nechodí jen tací. Z čeho mi ovšem vstávají hrůzou vlasy na hlavě je, když vidím, jak se lesní cesty a pěšiny mění v asfaltové dálnice ve jménu cykloturistiky.